Tereza Hřibová , koučka s certifikací ICF a členka Růžové mašinky, říká, že všechny lidi pracující v neziskovkách spojuje jedno jediné slovo – LASKAVOST.
Projekt Růžové mašinky vnímá jako příležitost, jak lidem z nezisku pomoci znovu načerpat energii a dopřát jim „rande se sebou samým za přítomnosti kouče“.
V rozhovoru mimo jiné zmiňuje sebekoučink jako součást přípravy na půlmaraton a také snahu aplikovat koučovací přístup ve výchově svých tří dětí – i když ne vždy úspěšně:)
Co se dá stihnout za tři setkání v rámci koučování? Dalo by se říct, že jsem neměla žádná očekávání, chtěla jsem koučování zkusit. Po prvním setkání jsem měla smíšené pocity. Nedostanu žádnou radu? Na všechno si mám přijít sama? Po dvou týdnech jsem se trochu přemohla, naplánovala druhou schůzku a přečetla si poznámky "mojí koučky" z prvního sezení. A ono to sedělo, souhrn mých pocitů, potřeb a stanovení cílů, vše mými slovy. Druhé setkání už mě jen motivovalo k uskutečnění akčních kroků, které mě reálně posunuly dál. Třetí setkání bylo o uvědomění si, že nelze zaměřit koučování pouze na pracovní část mého života. Moc děkuji!
Co nám o sobě prozradila Terka? Přečtěte si v odpovědích na 4 tradiční otázky:
1. Jak ses dostala ke koučování?
S koučováním jsem se poprvé setkala v roce 2011 na vysoké škole, když jsem studovala andragogiku. Tehdy jsem zažila první koučování v roli klienta. Následně jsem psala diplomku, kde jedním z mých respondentů byl právě kouč. Při rozhovoru s ním jsem byla fascinovaná tím, jak koučink může pomáhat lidem. V tu dobu jsem ale neměla odvahu ani finanční prostředky, abych se přihlásila do výcviku, takže jsem se vydala cestou HR a náboru.
O pár let později jsem jako máma dvou malých dětí začala přemýšlet nad tím, kam povede moje profesní cesta, až mi skončí rodičovská dovolená. Věděla jsem, že se nechci vrátit zpět do náboru, ale nevěděla jsem, co jiného by mě bavilo. Tehdy mi do cesty opět přišel koučink a já jsem využila několik sezení, které mi opět ukázaly, jak účinný může koučovací rozhovor být. Tehdy už jsem se koučování nepustila a přihlásila jsem se do výcviku, psal se rok 2022. 🙂
2. V čem může koučování pomoci lidem v nezisku?
Koučování člověku otevírá nový pohled na sebe. V dnešní hektické době nemáme prostor a čas dát si rande sám se sebou. Koučink tohle z mého pohledu umí nahradit, je to takové rande se sebou za přítomnosti kouče. 🙂
Lidé v nezisku jsou často zapálení pro svoji práci a pro ostatní by se rozdali. Žila jsem v domnění, že když svoji práci nade vše milují, tak na ni tím pádem mají pořád dostatek energie. Ale opak je pravdou. Energetická kapacita člověka není nekonečná ani ve chvíli, kdy dělá práci, kterou miluje a dává mu obrovský smysl. Naopak, tihle lidé jsou často ještě více přetížení právě proto, že do práce dávají všechno. Jsem moc ráda, že můžu být součástí tohohle projektu a pomáhat lidem v nezisku najít zdroje, ze kterých můžou energii zpět načerpat.
3. Co tě na koučování v RM překvapilo?
Napříč neziskovkami pracují různí lidé, asi jako všude, ale jedno slovo je podle mě všechny spojuje – laskavost. Všichni klienti, se kterými jsem měla možnost spolupracovat v rámci RM byli milí, otevření a vděční za příležitost se na chvíli zastavit a věnovat se jenom sami sobě. Vyslechla jsem si spousty příběhů a utvrdila se v tom, že v nezisku pracují lidé s vášní pro svoji práci.
4. Jak tě koučování obohacuje v tvém osobním životě?
Díky koučování jsem změnila způsob přemýšlení i komunikaci s druhými lidmi. Od té doby, co mám výcvik, tak se dozvídám mnohem víc věcí, protože víc poslouchám. V mnoha oblastech života mi pomáhá sebekoučink – naposledy například při tréninku na můj první půlmaraton. 🙂 Na druhou stranu dokážu odhadnout situace, ve kterých už si sama nepomůžu a vyhledám pomoc jiného kouče.
Největší školou jsou pro mě moje 3 děti, na které se snažím aplikovat koučovací přístup, ale ne vždy úspěšně. 🙂
Také chcete zažít koučink s Terkou? Nebo s někým dalším z týmu koučů a kouček? Bezplatně jako podporu, kterou vám chceme věnovat. Pracujete v nezisku a chcete se přihlásit? Těšíme se na vás!